Na náš ples jsem se velmi dlouho těšila.
Celého půl roku jsme na něj pilně nacvičovali a věnovali jsme tomu veškerý volný čas. Děvčata si jezdila po okolí vybírat šaty, kupovat lodičky a také se objednávat ke kadeřnicím a kosmetičkám. Půlrok nacvičování utekl jako voda a nastal den, kdy jsme měli všechno předvést.
Už od rána jsem byla v neuvěřitelném stresu. Bála jsem se, že se špatně nalíčím, že mě kadeřnice špatně učeše jinak, než si představuji, že mi z ničeho nic nebudou sedět šaty, že si zlomím nehet, a tak podobně. Zpětně si samozřejmě říkám, že byl stres zbytečný.
Když jsme si na místě začali zkoušet prostor a celou choreografii v šatech, tak jsme zjišťovali, že to není zdaleka tak jednoduché jako v normálním oblečení. Kluci to měli opravdu složité, ale všechno to zvládli. Po oficiální polonéze nám všem spadl kámen ze srdce a byli jsme rádi, že je vše za námi. Na závěr jsme si ještě zatancovali valčík s rodiči a společně jsme se vyfotili. Následovala volná zábava, country tanec, tombola a barmanská show. Všichni jsme si ples užili. Byla to jedna z nejlepších akcí, jejíž součástí jsem mohla být. Nikdy na to nezapomenu.
Simona Zajíčková, 9. B
